(manuál pro hledače štěstí – začátečníky)
Štěstí je ta absolutně nejžádanější komodita v zemích prvního světa. Vsadíte se? Máme jídlo, střechu nad hlavou, práci, svobodu a free wi-fi v každé kavárně. A přesto… připojíme se na Instagram a jsme naštvaní, že známí jsou na Bali, zatímco my sedíme doma, ten cheesecake co jsme si objednali ke kafi nějak divně chutná, nechce se nám domů, protože tam prudí děti a partner/-ka, jsme otrávení z toho, že zítra musíme do kanceláře a i ta svoboda pohybu a projevu nám nějak zevšedněla a nevíme, co s ní. Co jsme udělali špatně, že nejsme šťastní?
Možná jen neumíme zacházet s faktem, že štěstí není ani na prodej, ani na příděl. Možná si myslíme, že štěstí závisí na vnějších okolnostech, nebo ho automaticky spojujeme s určitými událostmi ve svém životě a pak se divíme, když v nich nepřichází. Jenže štěstí je chvilková emoce, která se nedá nafixlovat ani zadržet, stejně tak, jako to nemůžete udělat se smutkem nebo vztekem. Být šťastný ve skutečnosti znamená být schopný dlouhodobě prožívat vysoký stupeň spokojenosti ve všech oblastech života, což, jak jistě uznáte, nikomu nespadne samo do klína. Být šťastný, i když se svět kolem hroutí v troskách, je dřina a umění zároveň. Dobrá zpráva je, že se tohle umění – minimálně částečně – dá naučit, kultivovat a ovládnout. Jak na to?
S nikým se nesrovnávejte a nevyhýbejte se negativním emocím
Nikdy, opravdu nikdy nezapomeňte, že to, co o sobě lidi řeknou ostatním nebo dokonce sdílí na Internetu, je jen malý střípek z jejich každodenní reality. Samozřejmě té lepší. Sociální sítě jsou iluze a výkladní skříně sebeprezentace. Nesrovnávejte se kamarádkou, kolegy, rodinou, ani s anonymním účtem na Instagramu. Reálný život se žije jinde a jeho součástí jsou i nepříjemné pocity: to, že přišly, není na úkor vašeho štěstí.
Znáte ten pocit, když dostanete chřipku? Ležíte v posteli, naštvaní, viróza vám zkazila plány, navíc je vám špatně, nemocní prostě teď být nechcete. Mix těch nejhorších pocitů na světě. A pak – už nezvládnete vzdorovat. Zrušíte závazky, schoulíte se pod peřinu, necháte horečku, aby si s vámi dělala co umí – a v té chvíli je vám paradoxně najednou mnohem lépe. Přijetí toho negativního, co se ve vašem životě děje, je prvním krokem k dlouhodobé spokojenosti. Důležité není ve skutečnosti to, co vás potkalo. To vaše reakce na životní události vytváří váš vnitřní pocit spokojenosti.
Rozhodněte, čemu budete opravdu věnovat pozornost
Chcete vědět, co je opravdovým jedem pro váš vnitřní pocit štěstí? Ukažme si na něj dnes prstem. Jsou to všechny ty v dnešní době tak oblíbené to-do listy, wishlisty, habit trackery a další plánovací vychytávky do vašich diářů. Všechny ty seznamy měst, které byste měli navštívit, činností, které bystě měli stihnout do čtyřicítky a sportů, které byste chtěli vyzkoušet. Den má prostě jen 24 hodin, a pokud ho naplníte odškrtáváním položek, budete nešťastní. Vaše plány mohou být klidně veselé a pozitivní, ale to na věci nic nemění: když si na sobotu naplánujete snídani na farmářských trzích, dopolední procházku kolem řeky, oběd v hipsterském bistru a na odpoledne tvořící workshop, budete večer v nejlepším případě unavení. V tom horším frustrovaní a naštvaní, protože jste s velkou pravděpodobností z toho heroického seznamu něco nestihli. Anebo to nevyšlo, jak mělo.
Skutečně skvělé dny nejdou naplánovat. Anebo jinak: když se na louce plánovitě poženete za babočkou admírálem, nevšimnete si krásného běláska na nejbližší kytce. Napřeplňujte svoje dny, víkendy, měsíce a životy spoustou naplánovaných činností. Odstartujte farmářskou snídaní, a zbytek dne ať se odvíjí, jak umí. Zpomalte a vnímejte.
V podstatě totéž platí i pro lidi a věci ve vašich životech. Chtít příliš znamená nemít nikdy dost. Omezte počet přátel na pár nejbližších, kteří jsou opravdu na stejné vlně. Zredukujte počet věcí které vlastníte. Nehrabejte zážitky, majetek ani kontakty. Víte, co je opravdové štěstí? Když se vás v pondělí zeptají, co jste dělali o víkendu, a vy můžete s klidem a spokojeností odpovědět: „Nic.“
Za svoje štěstí nesete výhradní zodpovědnost
Už jste někdy slyšeli o tom, že štěstí je věc volby? Ano? V tom případě mi dovolte poznamenat, že je to jedna z největších životních pravd, na kterou kdy vůbec narazíte. Samozřejmě se může stát – a taky stane – že vás v životě potká mnoho nepříjemných problémů a krizí, ale to neznamená, že nemáte štěstí nebo nemůžete být šťastní. Znamená to jen jedinou věc: pro vaše osobní prožívání štěstí momentálně nepanují ideální podmínky. Je to stejné, jako když chcete jít na výlet, a ráno se probudíte do deštivého dne. Můžete zůstat doma v posteli – naštvaní, že prší – a nudit se celý den. Nebo můžete nazout holínky, obléknout pláštěnku a užít si výlet, přestože vám atmosférické podmínky momentálně nepřejí.
Druhá, a vlastně poslední důležitá věc, která se týká štěstí a zodpovědnosti, by se dala shrnout následující radou: Nestavte svůj pocit štěstí na tom, co udělá nebo neudělá někdo jiný. Váš osobní pocit štěstí v konečném důsledku opravdu nezávisí na tom, jestli vás nějaká konkrétní osoba miluje, pochválí nebo doprovodí do kina. Stavte svoji hodnotu na jiných věcech, než jsou názory a postoje lidí kolem vás. Važte si sami sebe pro to, co děláte VY. Pro to, co umíte, pro dobré věci, které jste udělali, pro těžké situace, které jste zvládli. Ne pro to, co někdo jiný řekl nebo udělal. Případně, samozřejmě, neřekl nebo neudělal 🙂
Je mi samozřejmě jasné, že převést výše uvedené zásady do praxe je extrémně obtížné. Ty dva odstavce vám možná zaberou roky práce. Měsíce a roky uvědomování si, že nejste pejsek, který je šťastný, když mu pán dá piškot za dobře provedený příkaz. Měsíce a roky uvědomování si, že dnešní den bude přesně takový, jaký ho pro sebe uděláte. Výsledek za to stojí.
Najděte, co vás naplňuje, a věnujte se tomu
Pěstujte svůj vnitřní svět. Něco, co patří vám, co vás naplňuje spokojeností a štěstím. Pokud to ještě nemáte, hledejte. Zkoušejte nové činnosti, záliby, cestujte. Hledejte místa, kde se cítíte být spokojení a sami sebou. Je jedno, jestli je to u vás v kuchyni (u sporáku, na kterém spokojeně bublá hovězí ossobuco), na skále (pověšení na lano s partou podobně postižených) nebo uprostřed španělské mesety (ve vesnické díře, kam by žádný turista se zdravým rozumem nejel, v družném hovoru s několika místními obyvateli). Zvolte si svůj jed, řečeno se Shakespearem, a nenechte si do něj mluvit. Věnujte čas a úsilí tomu, co ve vás vyvolává pocit štěstí. A – braňte si ho. Proti všem.
¡A vivir, que son dos días!
Španělské rčení, doslova do češtiny přeloženo „Šup žít, vždyť jsou to dva dny“ v sobě nese esenci španělského chápání života. Jeho význam je přibližně „užijme si ten život, je krátký, tak na nic nečekejme“. Radím vám totéž – na nic nečekejte. Žijte teď, tady, tak, jak umíte. Nečekejte s pocitem štěstí na to, AŽ… (zhubnete, vdáte se, dostudujete, budete mít lepší práci… doplňte podle svého uvážení). Jsou životní období, kdy ideální situace pro prožívání štěstí nenastane celé roky. Někdy je prostě potřeba bez velkého přemýšlení žít to, co je.
A propos, přemýšlení. Nepřemýšlejte tolik. V životě se taktizování zas tak moc nevyplatí. Někdy do omrzení zvažujeme celou sadu možných následujících tahů, vracíme se dny a týdny ke všem variantám a možnostem a přitom faktorů, ovlivňujících směr vašeho života je tolik, že nemáte nikdy šanci je postihnout. Polovina úspěchu v životě je umění akceptovat, druhou polovinu tvoří schopnost správně reagovat na aktuální události. Ale pozor, aktuální a skutečné! Ne ty, které možná přijdou za půl roku, za rok, za deset let, anebo existují jen ve vaší hlavě.
A kdy teda to štěstí přijde?
Odpověď zní, nikdy. Protože už tu je. Bylo tu vždycky, jen jste je neviděli, nevšimli si. Pokud chcete další praktické tipy, tady jsou:
- Uvědomujte si přítomnost. Soustřeďte se aspoň párkrát za den na činnost, kterou zrovna vykonáváte a nedělejte nic jiného. Sedli jste si na balkón s hrnkem kafe? Super, vnímejte jak voní, jak chutná, mrak na obzoru, bzučící mouchu a paprsek slunce na uchu. Facebook a Instagram chvíli počkají.
- Pěstujte vděčnost. Když už si uvědomujete přítomný okamžit, třeba jak voní čisté povlečení, do kterého jste si právě lehli, věnujte taky moment vděku za fakt, že máte vlastní postel a půlhodinu na odpoledního šlofíka. Ve vašem životě je milion dobrých věcí, připomínejte si je pravidelně.
- Hýbejte se. Ve zdravém těle, zdravý duch, říkalo se vždycky, a je to tak. Vyberte pohyb, který fyzicky snesete, a který se vám líbí, a věnujte se mu pravidelně. Ideální je, pokud nejste závislí na vnějších okolnostech (spoluhráčích, vybavení…) Běh, jóga nebo plavání jsou ta nejlepší přírodní antidepresiva.
- Buďte pravidelně venku. Bez ohledu na roční dobu a počasí, hlídejte si, abyste strávili nějaký čas mimo budovy. Ideálně za denního světla a ideálně s rozhledem. Vyjděte za město, abyste viděli horizont v dálce, vylezte na věž nebo rozhlednu. Podívat se na svět z výšky leckdy pomůže zasadit vaše osobní problémy do správné perspektivy.
- Pořiďte si mazlíčka. Zvíře, o které se můžete starat, často může změnit spokojenost se životem poměrně zásadním způsobem. Zohledněte svoje časové možnosti, přirozenou lenost a alergie a hurá do zverimexu!
- Zkuste něco vytvořit. Tedy vyrobit, namalovat, uplácat z hlíny, sestavit, uvařit nebo upéct. Dělejte to ale pro sebe. Buď proto, že vás činnost jako taková baví, nebo protože chcete pomoct a víte, že někdo o výsledek stojí a ocení ho. Cílem není chrlit výrobky a zažívat frustraci z toho, že je nikdo nechce 🙂
- Pěstujte zdravé vztahy. Vztahy s ostatními lidmi jsou super, ale dobře volte, s kým budete trávit čas. Kontakt s ostatními by vás měl obohatit, uklidnit nebo rozveselit. Pokud po posezení s kamarádkou nebo po návštěvě u rodičů pravidelně trpíte bolehlavem, něco není v pořádku. Seberte odvahu a odřízněte nefunkční vazby, vaše budoucí já vám poděkuje.
Zdrojem všech obrázků je pinterest.com.
Verčo, hluboce se klaním! Ledacos jsem za svůj život napovídal, napsal, či snažil se předat jakkoli dál, ale na Tvou úroveň asi nikdy nedosáhne. Ženská, fešná a pro mne stále mladá a takové moudro, laskavo a příjemno.
Moc děkuji za potěšení a pozvednutí mysli.
Dřímálku, děkuji! Ó, to mne zahřálo 🙂 Posílám pac a pusu v časech nelehkých.