(druhá část tipů na výlet)
Castell de Bellver
Až na procházce po rozpálené přístavní promenádě Palmy zjistíte, že pohled na hladinu ježatou stovkami stožárů majestátních plachetnic, zbohatlických jachet, rybářských lodiček, člunů i orezlých kocábek vás neochlazuje ani trochu a že slunce odrážející se na stříbrné ploše Středozemního moře vás nepříjemně bodá do očí, nezoufejte. Vyražte po kolmici na přístavní promenádu směrem do kopce. Vaše utrpení se sice na 15 – 20 minut přechodně zvýší, ale postupně budete nabírat výšku, horké a dusné ulice vystřídá borový les s vyhlídkou na přístav a na vršku kopce čeká středověký hrad Castell de Bellver, gotická stavba s kruhovým půdorysem, zbudovaná mezi lety 1300 a 1311 na příkaz tehdejšího krále ostrova Mallorca, kterým byl Jaime II.
Pro lístky do hradu musíte před hlavním vchodem udělat malou odbočku směrem vlevo, po pár desítkách metrů narazíte na informační středisko s pokladnou, vyhlídku na okolní kopce a kavárnu s venkovní zahrádkou.
Hrad najdete otevřený každý den mimo pondělí od deseti hodin a za vstup zaplatíte čtyři eura. Poté, co zakoupíte vstupenku, se vrátíte zpět k hlavnímu vchodu do hradu a jste vpuštěni dovnitř. Tam se pak můžete pohybovat podle svého uvážení.
Hrad Castell de Bellver byl zbudován jako palácová pevnost – plnil tudíž významnou funkci obrannou. Jeho poloha na kopci – 112 metrů nad úrovní moře – umožňovala dokonalý rozhled a kontrolu nad případnou invazí jak ze směru od Středozemního moře, tak ze směru od zelených kopců vnitrozemí ostrova. Hrad má podobu perfektního kruhu, postaveného kolem centrálního (rovněž kruhového) nádvoří. Disponuje čtyřmi věžemi, přičemž hlavní, severní věž, poněkud vytržená z celého komplexu, sloužila jako poslední bašta odporu v případě, že byl hrad napaden. Věž měla dokonce vlastní nádrž pro zadržování dešťové vody v případě, že se obléhání protáhlo.
Na kruhovém nádvoří je dnes prostor pro pořádání divadelních představení a v prostorách hradu najdete i vcelku zajímavou výstavu o historii Palmy, včetně předmětů z jednotlivých historických období, a výstavu soch. Za zmínku stojí mramorové originály soch Julia Césara a Nerona, umístěných původně na začátku palmské promenády La Rambla. Obě sochy byly v roce 1942 nahrazeny kopiemi, které na promenádě stojí dodnes.
La Rambla
La Rambla, kde jsme to jméno už slyšeli? No jasně, tak se přece jmenuje slavná barcelonská třída, která spojuje Plaça de Catalunya s přístavem. Ale proč mají v Palmě to samé? Slovo “rambla” je totiž obecné a původně označovalo ta místa ve městech, kudy při deštích odtékala voda. Pamatujete na španělské řeky, které nejsou tak úplně řeky, protože voda v nich teče hlavně, když prší, a jejich funkcí je rychlý odvod přívalových srážek do moře? Tak přesně taková řeka – její jméno je Torrente de la Riera – dříve protékala v místech dnešní promenády La Rambla v Palmě, než byl její tok v 17. století odveden mimo historické centrum města.
Začátek promenády La Rambla najdete tam, kde se kříží ulice Calle de los Olmos, Vía Roma a Calle Barón de Pinopar. Vstup hlídají už zmíněné sochy římských císařů, vlevo Julius César, vpravo mladý Nero v plné síle. Samotná promenáda je ukrytá ve stínu vysokých platanů, dlouhá něco málo přes kilometr a po celé její délce naleznete stánky s květinami.
Sobrasada mallorquina
Mallorská ensaimada není jediná lokální dobrota, kterou můžete na ostrově ochutnat. Zvlášť, pokud si spíš než na sladké potrpíte na maso. Sobrasada je druh syrové mallorské uzeniny, která se historicky připravovala o zabijačce na svatého Martina. Vepřové maso a sádlo se smíchá se solí, pepřem a paprikou, směs se následně nacpe do střívek a nechá zrát. Výsledný produkt má pastovitou konzistenci a od 16. století – poté, co paprika přicestovala ze zámoří do Evropy – také svou charakteristickou oranžovou barvu a výraznou paprikovou chuť.
Říká se, že na světě neexistuje nic, co by udělalo Mallorčana štastným tak, jako krajíc chleba namazaný sobrasadou. Je fakt, že právě tak se jí sobrasada velmi často, případně se také smaží na pánvi nebo přidává jako ingredience do lokálních jídel. Pokud vás sobrasada okouzlí a toužíte si jednu štangli přivézt, vězte, že je potřeba ji uchovávat zavěšenou při pokojové teplotě bez obalů, na suchém místě a bez přístupu přímého slunečního světla.
Kde se k sobrasadě dostanete? Při toulání Palmou určitě dříve nebo později narazíte na obchůdek s lokálními specialitami. To je to pravé místo, kde můžete sobrasadu ochutnat a případně zakoupit, spolu s ostatními mallorskými dobrotami – nejrůznějšími uzeninami, hrubou mořskou solí s přídavkem bylinek, marmeládou z fíků, papričkami, olivovým olejem a dalšími středomořskými poklady.
První část tipů na výlet do Palmy najdete tady.