Příprava na DELE C2

Je obdivuhodné, jak málo zdrojů je k dispozici on-line, když přijde na informace o mezinárodních zkouškách ze španělštiny DELE na úrovni C2. Probrouzdala jsem celý Internet mnohokrát sem a tam a informací je poskrovnu, zejména těch souhrnných: jak se připravit, co od zkoušek čekat, jak poznat, že už „na to máte“ a kolik času vám příprava na C2 může zabrat. Tento post na některé z těchto otázek odpovídá. 🙂

Co se od vás očekává na úrovni C2

Společný Evropský Referenční Rámec (SERR) popisuje požadovanou úroveň poměrně složitě. Volně parafrázováno, kandidát na úroveň C2 by měl rozumět prakticky všemu, co čte nebo slyší, bez ohledu na rozsah, téma a míru abstrakce. Dále musí být schopen se plynule vyjadřovat s velkou přesností sémantickou a gramatickou, což mu umožní jemně odstínit to, co chce vyjádřit, a to i v případě, že se jedná o profesní nebo akademický kontext s vysokou mírou specializace a složitosti. V praxi to znamená, že umíte španělštinu v jednotlivých oblastech (čtení, poslech, vyjadřování) používat zhruba jako rodilý mluvčí. Zkouška neměří, kolik toho o příslušném jazyce víte, ale jak dobře si při jeho praktickém použití vedete a to zejména pod časovým tlakem. Můžete používat kteroukoliv formu španělštiny (evropskou, mexickou, argentinskou…), ale musíte být při jejím použití konzistentní. Pokud zmotáte dohromady argentinskou výslovnost a španělské idiomy, vyletíte.

Jak poznat, že se můžete ke zkoušce přihlásit? Celkový čas potřebný ke zvládnutí přechodu z úrovně C1 na úroveň C2 je samozřejmě individuální, ale překvapivě ne až tolik. Potřebujete zejména nabrat novou složitou slovní zásobu (mnoho synonym a dále specializované výrazy z oblasti sociální, pracovní a ekonomické), napsat spoustu formálních textů a pocvičit se v porozumění různým přízvukům. Mně zabral přesun z C1 na C2 přesně dva roky a troufám si říct, že za kratší dobu to nejspíš nezvládnete. Naproti tomu mě to nestálo nijak extrémní množství času ani úsilí, šlo spíš o pravidelné věnování se jazyku a přípravě v rozsahu cca 10 hodin týdně (započteno je vše – filmy, knížky, rozhovory, podcasty…) Cílená příprava na zkoušku jako takovou zabrala cca posledních 5 měsíců.

Zdroje

Zdrojů pro přípravu na DELE C2 není zrovna přehršel. V zásadě máte k dispozici následující:

  • Nuevo Prisma C2. Vcelku příjemná učebnice, kterou můžete použít k tomu, abyste se dostali na příslušnou úroveň. Obsahuje všeobecnou slovní zásobu a k dispozici je pracovní sešit se spoustou cvičení, která vás pozvolna připravují na formát a obtížnost zkoušky. Pozor ale, požadavky jsou tu výrazně nižší, než u skutečné zkoušeky (co se týče např. rozsahu vyprodukovaných textů), a tak učebnici nemůžete použít jako jediný zdroj pro přípravu. Vydává nakladatelství Edinumen.
  • Preparación al Diploma de Español Nivel C2. Obsahuje šest tematicky uspořádaných vzorových zkoušek, včetně slovníčku ke každému tématu a užitečných návodů na psaní jednotlivých typů formálních textů (reklamační dopisy, stížnosti, články). Nejedná se o reálné zkouškové varianty, ale typ úkolů a jejich náročnost je velmi věrná. Tahle učebnice bude při přípravě velmi užitečná. Vydává nakladatelství Edelsa.
  • El Cronómetro Nivel C2. Absolutní hvězda mezi přípravnými materiály, čtyři reálné zkouškové modely. Další čtyři zkoušky jsou rozpuštěny do praktických cvičení. Cronómetro klade velký důraz na čas a simulaci reálného prostředí zkoušky. Radím nechat si ho na úplný závěr přípravy a nevynechávat praktická cvičení, a chcete-li na přípravu použít jen jeden materiál, vsaďte právě na El Cronómetro. Vydává nakladatelství Edinumen.

Jiné učebnice podle mého názoru nepotřebujete. Taky nepotřebujete číst žádné speciální knihy, bohatě postačí, když se soustředíte na formální novinové články, které vychází v deníku El País. Důležité: ve zkouškových textech nepotkáte žádnou beletrii, jedná se prakticky vždy o adaptované přetisky článků z novin nebo webu.

Tipy a triky

Trénujte porozumění různým přízvukům. U zkoušky je dbáno na to, aby byla v poslechových cvičeních zastoupena jak evropská španělština, tak i různé jihoamerické přízvuky. Zdaleka nejpříjemnější metoda je jednoduše koukat na filmy, zkuste třeba:

  • Mexiko: Amores perros (film vyšel na DVD i v Čechách), Roma (nominacemi na Oscara ověnčený film, k dispozici na Netflixu), Como agua para chocolate
  • Kolumbie: zkuste napínavý film o drogových válkách v Cali El cartel de los sapos
  • Argentina: vyzkoušejte stránku Cine Argentino, kde jsou k dispozici online filmy argentinské provenience. Argentina má skvělé filmy, doporučit můžu jednoznačně třeba Nieve negra, Relatos salvajes (vyšlo na DVD i u nás), Truman (skvělý film a 50:50 evropská a argentinská španělština), El secreto de sus ojos nebo Capitán Kóblic. Hmmm… asi je poznat, že můj oblíbený argentinský herec je Ricardo Darín!
  • Kuba: Fresa y chocolate, Vientos de la Habana

Kromě Internetu najdete španělskojazyčné filmy v knihovně Instituto Cervantes v Praze.

Nechte si své texty kontrolovat lektorem. Hlídejte si správný počet slov (ani více, ani méně než stanovený rozsah) a procházejte je pravidelně s lektorem, rozumí se samo sebou rodilým mluvčím, nejlépe takovým, který je certifikovaný jako zkoušející DELE, nebo se v požadavcích dobře orientuje. Čeká vás spousta frustrace a ve chvíli, kdy je pochval více než výkřiků ¡Te mato!, také spousta radosti.

Trénujte splnění časového limitu. Zejména u písemných úkolů to není žádná sranda. Dvě a půl hodiny vypadá jako spousta času, ale schválně zkuste napsat všechny požadované texty najednou, v ruce, čitelně a ve stanoveném limitu. Ehm. Jestli se vám to podaří napoprvé, sním svoje boty!

Nahrávejte se. Au, au, já vím. Dostala isem tuhle radu od svého lektora a je k nezaplacení. Nahrát se na diktafon v telefonu, když trénujete na ústní část zkoušky – osmiminutovou prezentaci na zadané téma – má dvě funkce. Za prvé (velmi zdařile) simuluje stres, který u zkoušky zažijete a jak známo, co nás nezabije, to nás posílí! Za druhé vám umožní uvědomit si opakované chyby (např. že místo různých conectores del discurso používáte pořád dokola jen „pero“ a „y“). Zlepšení vašeho výkonu minimálně o 100 % je při zmíněném postupu zaručeno.

Oficiální informace a přihlašování

Na webu Instituto Cervantes na https://examenes.cervantes.es. Termíny zkoušek, stejně jako termíny pro přihlašování jsou vyvěšeny tamtéž. Kromě datumů tu najdete zkoušková centra, ceny zkoušek, podrobné informace o formátu jednotlivých úkolů, ukázky výstupů kandidátů kteří uspěli nebo propadli a rozpis hodnotících kritérií.

A jak vypadá vlastní zkouška, případně na co se soustředit u jednotlivých částí? O tom bude další post.

Tortilla de patatas

Tortilla de patatas, případně tortilla española, nebo jednoduše po česku bramborová omeleta. To nejklasičtější, nejzákladnější a nejjednodušší španělské jídlo, které doprovází každou domácnost. Tortilla de patatas se často jí k snídani, kolem poledního spolu se skleničkou vermutu jako zobání před obědem (který se běžně konzumuje až kolem druhé nebo třetí hodiny odpoledne) a samozřejmě je nepostradatelná večer, jako součást kultury tapas. Na světě je málo chutí, které spolu ladí tak, jako sklenka dobrého červeného vína a čerstvě připravená tortilla de patatas: v jednoduchosti a malém počtu ingrediencí spočívá genialita tohoto prostého jídla. Recept na tortillu ve Španělsku funguje stejně výbušně jako u nás recept na bramborový salát; každá rodina má ten svůj osvědčený recept včetně fíglů, které se týkají způsobu krájení brambor nebo správného způsobu smažení. Ta nejzákladnější existenciální otázka většinou zní: s cibulí nebo bez? Každý Španěl je 24 hodin denně připraven se na toto téma pohádat, a to navzdory tomu, že podle průzkumů veřejného mínění 70 % populace přísahá na přítomnost cibule (včetně mě). Cibule totiž způsobí, že vaše tortilla bude šťavnatější, lehce nasládlá, jedním slovem… dokonalá.

Tortilla española

Předkládám vám recept jedné babičky z Galicie spolu s nepostradatelnými triky, tak, aby se vám výsledná tortilla de patatas povedla de puta madre, tedy ku*evsky skvěle.

Co tedy budete potřebovat?

  • Slunečnicový olej. Na osmažení přísad se běžně používá obyčejný slunečnicový olej, smažení v olivovém oleji je přece jen trochu luxus 🙂
  • Olivový olej na osmažení tortilly
  • Brambory. Na jednu středně velkou tortillu, dle hladu pro 2-4 osoby, počítejte s pěti většími bramborami o velikosti cca 100 g
  • Vejce. Zlaté pravidlo zní: jedna cca 100 g brambora na jedno vejce
  • Cibule. Cibule by nemělo být příliš mnoho, na uvedené množství brambor stačí jedna malá nebo polovina větší cibule
  • Sůl
  • Případné další přísady podle vaší chuti (chorizo, paprika…)

Tortilla není složitá na přípravu, ale vyžaduje trochu trpělivosti. Začněte tím, že omyjete a oškrábete brambory. Poté je pokrájejte na malé nepravidelné kousky, nepříliš velké – řekněme tak 1 – 2 cm, aby se ideálně osmažily a výsledná tortilla měla správnou strukturu. Do pánve nalijte slunečnicový olej a rozpalte ho. Nespěchejte a nepřehánějte to se silou plamene. Do pánve vložte kousky brambor a pomalu je smažte, dokud nebudou dozlatava opečené a uvnitř pěkně blanditos, tj. měkké. Mějte na paměti, že brambory by se měly v oleji spíše vařit než co jiného. Dopřejte jim beze spěchu tolik minut, kolik potřebují, občas je promíchejte, a řiďte se barvou, měla by být jemně zlatá.

Jakmile jsou brambory správně osmažené, vylovte je děrovanou naběračkou a nechte z nich okapat přebytečný olej na cedníku vyloženém ubrouskem.

Teď nastala ta správná chvíle pro osmažení ostatních ingrediencí, tj. zejména najemno nakrájené cibule. K ní přidejte cokoliv dalšího, čím chcete svou tortillu ozvláštnit, typická je například červená paprika (polovina až kus, nakrájemná na obzvláště jemné kousky o straně max 0,5 cm) nebo chorizo. Pamatujte, že chorizo je třeba brát jako koření a proto použijte jen maximálně cca 5 cm velký kus, rovněž nakrájený na malé kousíčky.

Cibuli dobře hlídejte, chcete ji také jen jemně zlatavou. Po osmažení ji vylovte a nechte okapat spolu s bramborami.

Zatímco přísady odpočívají, umíchejte vaječnou směs: do misky rozklepněte vajíčka, přidejte podle chuti sůl a prošlehejte. Nakonec vmíchejte okapané brambory a cibuli.

Zbavte se oleje od smažení brambor, můžete ho přelít do zavařovačky a schovat na příště, dvojí smažení zvládne bez problému. Pánev pak vytřete papírovou utěrkou a vlijte do ní trochu olivového oleje, na kterém budete připravovat tortillu.

Jakmile je olej rozehřátý, vlijte do pánve připravenou směs a na mírném plameni nechte tortillu zpevnit. Trvá to jen pár minut.

Teď přichází kritický okamžik: jakmile tortilla drží zespoda pohromadě, je třeba ji obrátit. Mimochodem, idiomatický výraz darle vuelta a la tortilla, obrátit tortillu, ve španělštině znamená něco jako (radikálně) zvrátit situaci. Tak si tedy držme palce! Pánev uchopte do jedné ruky, přemístěte ji pro jistotu například nad dřez, druhou rukou popadněte velký mělký talíř a tortillu přiklopte, dlaní jej přitom uprostřed pevně přidržujte. Teď to přijde: bez váhání otočte pánev i s talířem vzhůru nohama. Při správném výsledku se v jedné vaší ruce nachází prázdná pánev a v druhé talíř, na kterém je umístěna tortilla opečenou stranou nahoru.

Přesuňte se zpět ke sporáku a potřesením talíře opatrně přemístěte tortillu zpět na pánev, neopečená strana se nachází dole. Teď nechte tortillu zvolna dopéct, může to trvat už třeba jen dvě minuty, pokud vám stejně jako mně chutná uvnitř tekutější. Taková úprava se nazývá poco cuajada. Je-li vaším cílem naproti tomu tortilla bien cuajada, zcela pevná, pak ji ponechte na mírném ohni o pár minut déle.

A je to! Zkonzumujte vaši první tortillu ještě teplou, se sklenkou dobrého červeného vína.