Madrid není jen hlavním městem Španělska. Na celém španělském území Pyrenejského poloostrova najdete spoustu uměleckých památek: římských, středověkých, novodobých, kostely, obrazy, sochy, muzea i rodné domy slavných malířů. Ta největší koncentrace vývarného umění ve Španělsku nicméně patří Madridu, a tři nejvýznamnější muzea ve městě se označují také jako zlatý trojúhelník umění. Všechna se nachází v blízkosti madridské třídy Paseo del Prado, na její začátek vás doveze linka metra L1, vystupte ve stanici Estación del Arte („Zastávka umění“). Byl by holý nerozum chtít navštívit všechna tři muzea v jednom dni, jsou rozlehlá a každé z nich má potenciál zabavit vás minimálně na půl dne. Dnešní průvodce vám pomůže vybrat to pravé pro vaši návštěvu.
El Prado
- Typ umění: klasické
- Adresa: Paseo del Prado, přístup z Calle Felipe IV
- Základní vstup: 15 euro
Nejznámější madridské a španělské muzeum vůbec, celým názvem Museo Nacional del Prado, najdete přímo na Paseo del Prado a jeho majestátní budova je nepřehlédnutelná. Navrhnul ji v roce 1785 architekt Juan de Villanueva, původně měla sloužit jako kabinet přírodních věd. V roce 1819, už jako Národní muzeum malířství a sochařství, byla poprvé otevřena veřejnosti. Tehdejší expozice čítala 311 obrazů, číslo takřka směšné ve srovnání s tisíci exponátů nepředstavitelné hodnoty, které muzeum vystavuje dnes, kdy slaví 200 let své existence. Mimochodem, slovo „prado“ znamená španělsky „louka“ a muzeum se tak nazývá prostě proto, že se nachází na místě, které se lidově označovalo jako Prado de los Jerónimos, louka ve čtvrti Jerónimos. Závidím Madriďanům hodně věcí – pikniky v parku Retiro počínaje a tapas bary konče – ale bezkonkurenčně největší závist ve mně vyvolává možnost trávit deštivá zimní odpoledne v muzeu El Prado.
Sbírka
V Pradu najdete obrovskou spoustu mistrovských děl. Za zmínku rozhodně stojí tzv. královské sbírky – obrazy, které sbírala královská rodina nebo byly malovány na zakázku pro španělské královské rodiny. Typickým představitelem tohoto umění je Francisco Goya, na jehož obraz Rodina Karla IV. (La familia de Carlos IV) budete zírat dlouhé minuty a nepřestanete žasnout nad zářivostí zobrazených tkanin a nad troufalým realismem, se kterým vystihnul ošklivou královnu. Říká se, že Prado je muzeum malířů, ne maleb – to proto, že někteří autoři jsou zde zastoupeni více než hojně. To je rozhodně případ právě Francisca Goyi, v muzeu najdete spoustu jeho skvostů včetně obrazů Nahá maja a Oblečená maja (Maja desnuda, Maja vestida), obrazů zachycujících válku za nezávislost proti Francouzům, krajin, portrétů a obrazů z tzv. černého období.
Rozsáhlým sbírkám Prada kraluje vrcholné dílo Diega Velásqueze Dvorní dámy (Las Meninas), které najdete v jednom z velkých sálů v přízemí. Malíř obraz namaloval v roce 1656 v Madridu, zachycuje princeznu Margaritu s dvorními dámami a trpaslíky a Velásqueze samotného při práci na obraze královského páru, který se odráží v zrcadle v zadní části obrazu.
K těm nejvýznamnějším reprezentantům Prada patří kromě dvou zmíněných autorů například Hieronymus Bosch (a jeho obraz Zahrada rajských potěšení), Tiziano, toledský El Greco, Rubens (se svým slavným obrazem Tři grácie), Rembrandt nebo Rafael.
Praktické info
Návštěva v Pradu už vyžaduje nějakou tu přípravu předem. Muzeum otvírá v deset hodin ráno, a už o deváté se dlouhá řada jeho návštěvníků staví do fronty, která lemuje značnou část Paseo del Prado. Frontu si navíc dáte dvakrát – nejdřív na pokladnu a poté na vstup do muzea, protože musíte projít bezpečnostním rámem. Doporučuji vstup zakoupit předem přes internet a první frontu si uspořit. Pokud chcete ušetřit, můžete muzeum navštívit navečer – dvě hodiny před zavíračkou, kdy je vstup zdarma. I v takovém případě si musíte stoupnout do fronty na pokladnu, kde obdržíte volný lístek, a pak pokračujete směrem ke vstupu. Celý proces je poměrně rychlý, ale hodí se spíš v případě, že už jste v muzeu párkrát byli a chcete jen mrknout na své oblíbené obrazy. Pokud jdete do Prada poprvé, rezervujte si klidně celý den. Webovou stránku muzea najdete na adrese museodelprado.es. Na stránkách muzea najdete informace o jednotlivých obrazech, plánky s umístěním děl nebo doporučené trasy na jednu, dvě a tři hodiny v muzeu.
Thyssen-Bornemisza
- Typ umění: klasické a moderní
- Adresa: Paseo del Prado 8
- Základní vstup: 13 euro
Museo Thyssen-Bornemisza bylo založeno v roce 1920 jako soukromá sbírka švýcarského barona Heinricha Thyssen-Bornemisza. Baronův syn Hans narozený v roce 1921 později v tradici pokračoval a sbírku rozšiřoval. Původně byla umístěna v rodinném sídle v Luganu, ale když se Hans v roce 1985 oženil s Carmen Cervera, španělskou miss z roku 1961, v Madridu bylo „zaděláno“ na další významné muzeum umění. Španělská vláda Hansovi nabízí jako sídlo sbírky Palacio de Villahermosa, prakticky hned naproti Pradu a financuje nezbytné úpravy a provoz budovy, která otvírá jako muzeum v roce 1992. Hansovi se umístění budovy a hladký chod muzea zalíbily natolik, že hned v roce 1993 prodává celou sbírku (celkem 775 děl) Španělskému státu bratru za 350 milionů dolarů. A tak přišli Španělé ke svému dalšímu významnému muzeu výtvarného umění.
Domenico: Portrét Giovanny Tornabuoni 
Degas: Zelená baletka
Sbírka
Sbírky muzea Thyssen-Bornemisza jsou poutí uměním mezi 13. a 20. stoletím, od autorů jako Canaletto, Caravaggio, Rubens, Monet, Manet, Degas a Van Gogh až k těm modernějším – Gaugin, Cézanne, Kirchner nebo Klee.
Praktické info
Fronta před Thyssen-Bornemisza není zdaleka tak tragická jako před Pradem, takže vstup není potřeba kupovat předem. Muzeum je taky menší a na jeho prohlídku vám s přehledem stačí pár hodin. Webovou stránku muzea najdete na adrese museothyssen.org.
Reina Sofía
- Typ umění: moderní
- Adresa: Calle Santa Isabel 52
- Základní vstup: 10 euro
Muzeum moderního umění Museo Reina Sofía bylo založeno v roce 1992, pojmenováno je po tehdejší španělské královně Sofii (matce nynějšího krále Filipa VI.) a shromažďuje především španělské umění 20. století. Jeho hlavní budova se nazývá po jednom ze svých architektů Sabatini a původně v ní sídlila všeobecná madridská nemocnice. Kromě Edificio Sabatini muzeum provozuje ještě Edificio Nouvel (novou budovu uvedenou do provozu v roce 2005) a dočasné expozice moderního umění v Palacio de Cristal v parku Retiro.
Sbírka
Neoddiskutovatelnou hvězdou sbírek v Reina Sofía je Pablo Picasso a jeho obraz El Guernica. Namaloval ho v Paříži v roce 1937, na objednávku tehdejší republikánské vlády Španělska. Obraz znázorňuje hrůzy frankistického bombardování baskického městečka Guernica během Španělské občanské války. Po válce byl ve čtyřicátých letech nastolen frankistický režim, a proto Picasso nechal obraz převézt do New Yorku, kde byl vystavován v tamním muzeu moderního umění. Do Španělska byl vrácen teprve po návratu demokracie, v roce 1981. Symboly obsažené na obraze jsou předmětem vášnivých a kontroverzních debat, ale ať už je váš výklad jednotlivých prvků jakýkoli, nečekaně velký a tísnivý obraz ve vás zcela jistě zanechá nesmazatelný dojem. Ve vedlejší místnosti si navíc můžete prohlédnout četné skici k hlavnímu obrazu, ze kterých je patrné, že Picasso hrůzu nahánějící kompozici díla dobře plánoval.
Trojici nejvýznamnějších malířů doplňují Joan Miró a Salvador Dalí, ale v muzeu najdete i celou řadu děl dalších autorů.
Praktické info
V Reina Sofía žádné drastické fronty nečekejte, s nákupem lístku uspějete bez problémů přímo na pokladně. Muzeum najdete v bezprostřední blízkosti stanice metra Estación del Arte, ještě před začátkem Paseo del Prado. Web muzea se nachází na adrese museoreinasofia.es.
