Milovat Středomoří není těžké. Dvojnásob to platí o andaluském pobřeží Costa del Sol, které vám to na krátkém úseku mezi městečky Nerja a Almuñécar usnadní tyrkysově zbarveným mořem, temně zelenými horami, teplým sluncem a skvělým jídlem.
Nerja je docela maličkaté hnízdo asi 50 km východně od Málagy, na pomezí mezi provinciemi Málaga a Granada. Má jen pár bíle omítnutých ulic a maličký kostelík, ale vyhlídky na Středozemní moře jsou prvotřídní. Od autobusového nádraží (respektive od zastávky na pobřežní silničce) se vydejte hlavní ulicí Calle Pintada podél ukazatelů směrem k Balcón de Europa.
Balcón de Europa
Tak se nazývá půlkruhová terasa, která ční nad Středozemní moře a nabízí výhledy na okolní hory, tyrkysově zbarvenou vodu a bílé vesničky kolem.
Původně stála na místě “balkónu” muslimská pevnost z 9. století a později obranná věž, která byla zničena během Španělské války za nezávislost proti Francouzům. Svědky tehdejší události byla i dvojice starobylých děl, které na “balkóně” najdete dodnes.
Pláže
Poté, co se dosyta vynadíváte na moře, můžete přejít k jeho podrobnějšímu zkoumání na některé z blízkých pláží. Přímo vedle “balkónu” – po vaší levé ruce, když se díváte směrem do Afriky – se nachází Playa de Calahonda, maličká a málo vybavená, ale zato absolutní jednička v místních panoramatech ?
Pokud byste se radši vykoupali na některém méně frekventovaném místě, posuňte se po pobřeží na východ směrem k andaluskému Almuñécaru.
Na výběr máte z mnoha malých plážiček s šedým pískem a hrubšími kamínky, kde se vlny rozbíjí o břeh s překvapivou silou.
Já jsem zašla ještě dál a vyhlédla jsem si maličkatý skalnatý záliv s tyrkysovou vodou a kameny porostlými vodními rostlinami. A ano, bylo to poprvé, co jsem se koupala v moři v dubnu. A ano, bylo to studené ?
Pokud naopak toužíte po větším komfortu, vyberte si Playa de la Burriana v těsné blízkosti městečka Nerja – tak těsné, že i z ní dohlédnete na Balcón de Europa. Je široká, dlouhá, má hřiště, plážové bary a co je nejdůležitějští – najdete tu plážovou restauraci Ayo, kde mi na plastový stůl přikrytý červeně kostkovaným ubrusem naservírovali tu nejlepší (a zároveň nejlevnější!) paellu mixta v mém životě. Paellu tu připravují v obrovských paellerách přímo na ohni, otevřeno mají “de sol a sol” (od slunka do slunka), a až zbaštíte svoji porci, můžete si zdarma přijít přímo ke kuchaři pro nášup. Objednejte si i “ensalada de la casa”, denní salát, a místo si přijďte vyhlédnout včas. Kolem druhé už se stojí fronta na stůl. Do tohohle podniku se vrátím, i kdybych měla chytit letadlo z Prahy jen kvůli jednomu obědu!
Rozhledny, útesy, vyhlídky
Koupáním krásy pobřeží pochopitelně nekončí, vyšplháme pěkně zase na kopce, které jsou protkány vyhlídkovými cestami pro pěší. Všimněte si kamenných hlídkových věží, které lemují celé pobřeží tak, aby bylo možné vždy dohlédnout nejméně na jednu nejbližší. Byly zbudovány v 16. století na obranu před útoky pirátů na andaluské pobřeží.
Cueva de Nerja
Odpoledne začíná sluníčko pěkně připalovat, navzdory tomu, že je teprve konec dubna. Místo siesty je dnes na řadě kulturní program – prohlídka Cueva de Nerja, jeskyně, s jejímž hloubením příroda započala už před pěti miliony let.
Jeskyni objevila v roce 1959 úplnou náhodou pětice malých kluků, kteří si hráli v okolí. Prolezli nejprve do prostoru, který je dnes nazýván “Baletní sál”, pokračovali do další kavity a tam průzkum vyděšení ukončili, neboť narazili na lidské kostry.
Jak se posléze ukázalo, nejednalo se o jejich předchůdce, kteří by snad ve tmě ztratili orientaci a zemřeli hladem, ale o pohřebiště lidí, kteří obývali jeskyni už před 40 000 lety. Ti také zanechali v jeskyních malby – zejména zvířat, kterými se živili (tuleni, horské kozy, jeleni) – a tajemné znaky tvořené shluky čárek a teček.
Jeskyně je fakt pěkná, a i když neuvidíte žádné kresby (část z nich je ve špatně přístupných prostorách a ostatní se kvůli možnému poškození neosvětlují), docela stojí za návštěvu. Od centra městečka Nerja je vzdálená asi pět kilometrů, vzdálenost vám pomůže překonat pravidelný turistický vláček. Jedinou výhradu mám k ceně vstupu, protože 13 euro za jeskyni je i na španělské poměry docela “clavada” (drahota). ?
Acueducto de Águila
Až se budete vracet od jeskyně zpátky, cca 3 kilometry před Nerjou si po pravé straně silnice všimněte hlubokého kaňonu a akvaduktu, který ho ve výšce překlenuje.
Je to Acueducto de Águila, který byl v místě zbudován v 19. století, aby dopravoval vodu pro továrnu na cukr. Tvoří ho čtyři patra oblouků, které postavena na sobě překonávají hloubku propasti Barranco de la Coladilla.
Praktické info
Nebuďte blbí jako já a naplánujte si výlet raději z blízké Málagy. Nevím, čím jsem přemýšlela, protože z Granady trvá cesta autobusem dvě hodiny, ale jo, výhled z dálnice na Sierru Nevadu a skalnaté pobřeží mi to celkem vynahradil ?
