{"id":682,"date":"2019-04-30T19:29:38","date_gmt":"2019-04-30T17:29:38","guid":{"rendered":"https:\/\/spanelskodokapsy.cz\/?p=682"},"modified":"2019-04-30T19:37:17","modified_gmt":"2019-04-30T17:37:17","slug":"granada-skryta","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/spanelskodokapsy.cz\/index.php\/2019\/04\/30\/granada-skryta\/","title":{"rendered":"Granada skryt\u00e1"},"content":{"rendered":"\n

(Aneb co se v pr\u016fvodc\u00edch nedo\u010dtete)<\/em><\/p>\n\n\n\n

Jste tak jako j\u00e1 p\u0159\u00edznivci \u201cpomal\u00e9ho\u201d turismu? T\u00edm mysl\u00edm, ne proklusat hlavn\u00ed pam\u00e1tky b\u011bhem jednoho dne a nave\u010der ohrnout nos, \u017ee jsme tak n\u011bjak \u010dekali v\u00edc. Mysl\u00edm na objevov\u00e1n\u00ed zapadl\u00fdch kout\u016f, nas\u00e1v\u00e1n\u00ed atmosf\u00e9ry, vn\u00edm\u00e1n\u00ed chut\u00ed, v\u016fn\u00ed, sv\u011btla, st\u00ednu… Ano? Tak to jste tu dob\u0159e. Proto\u017ee p\u0159esn\u011b to budeme dneska d\u011blat – objevovat Granadu na prvn\u00ed pohled skrytou zaryt\u00fdm u\u017eivatel\u016fm pr\u016fvodc\u016f z \u0159ad Lonely Planet.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
M\u011bstsk\u00fd obvod Sacromonte (vpravo), vlevo na kopci Alhambra p\u0159i pohledu z Barranco de los Negros (Str\u017e \u010dern\u00fdch)<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Stranou m\u011bstsk\u00e9ho centra se nach\u00e1z\u00ed \u010dtvr\u0165 Sacromonte<\/strong> (Svat\u00fd kopec), m\u00edsto, kam se po k\u0159es\u0165ansk\u00e9 reconquist\u011b Granady st\u00e1hli moriscos<\/em> (muslim\u0161t\u00ed konvertit\u00e9 ke k\u0159es\u0165anstv\u00ed), jud\u00edos<\/em> (\u017eid\u00e9) a gitanos<\/em> (cik\u00e1ni). Tehdy se je\u0161t\u011b kopec jmenoval Valpara\u00edso a jak si asi snadno p\u0159edstav\u00edte, postaven\u00ed vyjmenovan\u00fdch skupin obyvatelstva nebylo nic moc. Pro\u010d tedy Sacromonte? Proto\u017ee b\u011bhem 16. stolet\u00ed na jeho \u00fazem\u00ed do\u0161lo k n\u011bkolika objev\u016fm svat\u00fdch relikvi\u00ed a zejm\u00e9na tzv. Olov\u011bn\u00fdch knih, kter\u00e9 odhalovaly spole\u010dn\u00e9 ko\u0159eny k\u0159es\u0165anstv\u00ed a isl\u00e1mu. O deset let pozd\u011bji se uk\u00e1zalo, \u017ee posledn\u011b zm\u00edn\u011bn\u00e9 artefakty podvrhl jeden chytr\u00fd morisco<\/em>, ve snaze vylep\u0161it jejich pozici. To u\u017e bylo ale pozd\u011b: kopec byl p\u0159ek\u0159t\u011bn na Sacromonte, st\u00e1ly na n\u011bm stovky k\u0159\u00ed\u017e\u016f a stal se vyhled\u00e1van\u00fdm poutn\u00edm m\u00edstem.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Ulice v Sacromonte<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Cuevas de Sacromonte<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Od 16. stolet\u00ed se na Sacromonte rozv\u00edj\u00ed \u00e9ra bydlen\u00ed v cuevas. Slovo \u201ccueva\u201d znamen\u00e1 ve \u0161pan\u011bl\u0161tin\u011b \u201cjeskyn\u011b\u201d, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b jeskyn\u011b um\u011bl\u00e1, hlouben\u00e1 \u010dlov\u011bkem. Bydlen\u00ed to bylo levn\u00e9 a rychl\u00e9, sv\u016fj vrchol sl\u00e1vy za\u017eilo b\u011bhem 19. stolet\u00ed a po\u010det obydl\u00ed tohoto typu kulminoval kolem roku 1950. Dodnes je v Sacromonte cca 80% bydlen\u00ed typu \u201ccueva\u201d. Jedna ze str\u017e\u00ed Sacromonte, Barranco de los Negros, byla v 60. letech 20. stolet\u00ed opakovan\u011b ohro\u017eov\u00e1na povodn\u011bmi z p\u0159\u00edvalov\u00fdch de\u0161\u0165\u016f, a tak byly m\u00edstn\u00ed cuevas vyst\u011bhov\u00e1ny. Vzniklo v nich Museo de las cuevas de Sacromonte, kter\u00e9 m\u016f\u017eete za p\u011bt euro nav\u0161t\u00edvit.<\/p>\n\n\n\n

  • \"\"
    Jeskynn\u00ed dome\u010dek<\/figcaption><\/figure><\/li>
  • \"\"
    Detail lo\u017enice<\/figcaption><\/figure><\/li><\/ul>\n\n\n\n

    Dome\u010dky se prost\u011b vykopaly ve sk\u00e1le, ta se zevnit\u0159 om\u00edtla a kdy\u017e jste m\u011bli na podlahu, po\u0159\u00eddili jste si podlahu. Ve sk\u00e1le se dlabaly byty, st\u00e1je (n\u011bkdy propojen\u00e9 s obydl\u00edm, aby je oh\u0159\u00edval dech zv\u00ed\u0159at), kuchyn\u011b, keramick\u00e9 i kov\u00e1\u0159sk\u00e9 d\u00edlny, prost\u011b co bylo pot\u0159eba.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"
    J\u00eddelna a kuchyn\u011b (vpravo).
    <\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
    \"\"
    Vchod do jeskynn\u00edho dome\u010dku<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

    Popravd\u011b \u0159e\u010deno, je tam docela \u00fatuln\u011b, hlavn\u011b kv\u016fli p\u0159\u00edjemn\u00e9mu chl\u00e1dku. Cuevas dnes neslou\u017e\u00ed jen k bydlen\u00ed, \u010dasto jsou v nich restaurace nebo m\u00edsta, kde se tan\u010d\u00ed a zp\u00edv\u00e1 flamenco.<\/p>\n\n\n\n

    • \"\"
      „Cuevas“ v Sacromonte<\/figcaption><\/figure><\/li>
    • \"\"
      „Cuevas“ v Sacromonte<\/figcaption><\/figure><\/li><\/ul>\n\n\n\n

      Carmen de la Victoria<\/strong><\/p>\n\n\n\n

      A\u017e se budete vracet ze Sacromonte zp\u011bt k Albaic\u00ednu, zastavte se na dvou m\u00edstech skryt\u00fdch p\u0159ed zv\u011bdav\u00fdmi zraky masov\u00fdch turist\u016f. T\u00edm prvn\u00edm je Carmen de la Victoria<\/strong> (jak u\u017e v\u00edme, \u201ccarmen\u201d je v Granad\u011b ozna\u010den\u00ed pro d\u016fm se zahradou). Najdete ji na Cuesta del Chapiz \u010d\u00edslo 9. Zahrada je voln\u011b (zdarma) p\u0159\u00edstupn\u00e1, ale mus\u00edte zazvonit u tepan\u00e9 branky, aby v\u00e1s pustili dovnit\u0159 – d\u016fm pat\u0159\u00ed Granadsk\u00e9 univerzit\u011b.<\/p>\n\n\n\n

      \"\"
      Carmen de la Victoria<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
      • \"\"<\/figure><\/li>
      • \"\"<\/figure><\/li><\/ul>\n\n\n\n

        Ach, ta zahrada. Na ka\u017ed\u00e9m kroku rostliny, lucerni\u010dky, stinn\u00e1 z\u00e1kout\u00ed a font\u00e1nky.<\/p>\n\n\n\n

        \"\"
        Seznamte se: tohle je Lucas, elegantn\u00ed ko\u010di\u010d\u00ed str\u00e1\u017ece zahrady. Doprov\u00e1zel m\u011b pro jistotu na ka\u017ed\u00e9m kroku.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
        \"\"
        Jeho d\u016fstojnost mu mohou kamenn\u00e9 sochy lv\u016f jen z\u00e1vid\u011bt.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

        A ano, prvot\u0159\u00eddn\u00ed v\u00fdhled na Alhambru, jak je v Albaic\u00ednu zvykem.<\/p>\n\n\n\n

        \"\"<\/figure>\n\n\n\n

        Casa del Chapiz<\/strong><\/p>\n\n\n\n

        Hned naproti Carmen de la Victoria (vstup je nicm\u00e9n\u011b za rohem z Camino del Sacromonte) najdete typick\u00fd d\u016fm bohat\u00fdch moriscos<\/em>, Casa del Chapiz. Prvn\u00ed zm\u00ednka o n\u011bm poch\u00e1z\u00ed z roku 1525.<\/p>\n\n\n\n

        \"\"
        Jedno z pati\u00ed Casa del Chapiz<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

        D\u016fm m\u016f\u017eete za dv\u011b eura nav\u0161t\u00edvit. Na m\u011b se dnes usm\u00e1lo \u0161t\u011bst\u00ed – automat na l\u00edstky se rozbil a tak m\u011b pustili zdarma.<\/p>\n\n\n\n

        \"\"
        Druh\u00e9 patio<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

        Na konci 19. stolet\u00ed byla z domu prakticky ruina (fotky si m\u016f\u017eete prohl\u00e9dnout na v\u00fdstavce), byl ale zrekonstruov\u00e1n a od t\u00e9 doby v n\u011bm s\u00eddl\u00ed Centrum arabsk\u00fdch studi\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

        \"\"
        Zahrada Casa del Chapiz<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

        D\u016fm m\u00e1 dv\u011b patia a p\u011bknou zahradu s ke\u0159i, pomeran\u010dovn\u00edky, a… v\u00fdhledy na Alhambru, co byste tak \u010dekali ?<\/p>\n\n\n\n