{"id":1200,"date":"2019-11-01T10:00:12","date_gmt":"2019-11-01T09:00:12","guid":{"rendered":"https:\/\/spanelskodokapsy.cz\/?p=1200"},"modified":"2019-10-27T16:50:16","modified_gmt":"2019-10-27T15:50:16","slug":"leon-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/spanelskodokapsy.cz\/index.php\/2019\/11\/01\/leon-2-2\/","title":{"rendered":"Le\u00f3n 2\/2"},"content":{"rendered":"\n

(slavn\u00e1 le\u00f3nsk\u00e1 katedr\u00e1la, Svat\u00fd gr\u00e1l, co mlsat, kde nakupovat a kde se ubytovat)<\/em><\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e jsem jela do \u0160pan\u011blska sama poprv\u00e9, z \u010dir\u00e9 nev\u011bdomosti jsem se zrovna trefila pobytem do st\u00e1tn\u00edho sv\u00e1tku na 12. \u0159\u00edjna. Teprve tehdy jsem zjistila, \u017ee ten den se slav\u00ed D\u00eda de la Hispanidad, Den \u0161pan\u011blsk\u00e9 st\u00e1tnosti, jako v\u00fdro\u010d\u00ed objeven\u00ed Ameriky Kry\u0161tofem Columbem. Od t\u00e9 doby m\u00e1 pro m\u011b tohle obdob\u00ed ve \u0160pan\u011blsku zvl\u00e1\u0161tn\u00ed atmosf\u00e9ru – venku za\u010d\u00edn\u00e1 \u017eloutnout list\u00ed, po\u010das\u00ed se obvykle prudce zlom\u00ed z letn\u00edho na podzimn\u00ed, tak\u017ee rann\u00ed chlad v\u00e1s nut\u00ed vyhledat nejbli\u017e\u0161\u00ed bar a zah\u0159\u00e1t se hrnkem hork\u00e9 k\u00e1vy, a u ob\u011bda ve v\u0161ech restaurac\u00edch b\u011b\u017e\u00ed \u017eiv\u00fd p\u0159enos z pomp\u00e9zn\u00ed vojensk\u00e9 p\u0159ehl\u00eddky na Paseo del Prado v Madridu, kde letadla kresl\u00ed na nebi \u010derveno\u017elutou \u0161pan\u011blskou vlajku a v\u0161ichni netrp\u011bliv\u011b \u010dekaj\u00ed, jakou r\u00f3bu na tu sl\u00e1vu p\u0159edvede kr\u00e1lovna Letizia. Nechyb\u011bla jsem ani letos – str\u00e1vila jsem 12. \u0159\u00edjen v Le\u00f3nu, a proto\u017ee zlom po\u010das\u00ed se dostavil podle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, mohla jsem se po dopoledn\u00ed n\u00e1ro\u010dn\u00e9 turistice bez v\u00fd\u010ditek zavrtat do pe\u0159iny na po\u0159\u00e1dnou siestu a poslouchat, jak na okna bubnuje prvn\u00ed po\u0159\u00e1dn\u00fd podzimn\u00ed d\u00e9\u0161\u0165. <\/p>\n\n\n\n

Catedral de Le\u00f3n<\/strong><\/p>\n\n\n\n

Pokud nav\u0161t\u00edv\u00edte Le\u00f3n, prvn\u00ed va\u0161e kroky budou pravd\u011bpodobn\u011b samovoln\u011b sm\u011b\u0159ovat k monument\u00e1ln\u00ed katedr\u00e1le zasv\u011bcen\u00e9 pann\u011b Marii. Stoj\u00ed na m\u00edst\u011b, kde p\u016fvodn\u011b st\u00e1ly \u0159\u00edmsk\u00e9 l\u00e1zn\u011b – pamatujete na p\u016fvod Le\u00f3nu coby pos\u00e1dkov\u00e9ho m\u011bsta \u0159\u00edmsk\u00fdch legi\u00ed? Jejich zbytky (by\u0165 velmi skrovn\u00e9) se nach\u00e1z\u00ed pod z\u00e1klady katedr\u00e1ly dodnes. Za k\u0159es\u0165ansk\u00e9 reconquisty byly pak star\u00e9 \u0159\u00edmsk\u00e9 l\u00e1zn\u011b nahrazeny kr\u00e1lovsk\u00fdm pal\u00e1cem. Na za\u010d\u00e1tku 10. stolet\u00ed vl\u00e1dl Le\u00f3nu kr\u00e1l Ordo\u00f1o II., a kdy\u017e v roce 916 porazil v jedn\u00e9 z bitev reconquisty Araby, na znamen\u00ed vd\u011b\u010dnosti postoupil pozemek kr\u00e1lovsk\u00e9ho pal\u00e1ce Bohu a p\u0159ik\u00e1zal postavit prvn\u00ed verzi le\u00f3nsk\u00e9 katedr\u00e1ly v rom\u00e1nsk\u00e9m slohu. Bohu\u017eel jej pom\u011brn\u011b brzy – hned v roce 924 – do fungl nov\u00e9 katedr\u00e1ly poh\u0159b\u00edvali, ale dal\u0161\u00ed le\u00f3n\u0161t\u00ed panovn\u00edci pokra\u010dovali v jeho bohulib\u00e9m sna\u017een\u00ed. Sl\u00e1va rom\u00e1nsk\u00e9 katedr\u00e1ly vyvrcholila za \u00e9ry Fernanda I., kter\u00fd do m\u011bsta p\u0159ivezl ostatky svat\u00e9ho Isidora, a jeho dcery, kterou byla princezna Urraca. O obou bude je\u0161t\u011b \u0159e\u010d v souvislosti s dal\u0161\u00ed pam\u00e1tkou Le\u00f3nu – slavnou La Real Colegiata de San Isidoro.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Pohled na ji\u017en\u00ed fas\u00e1du le\u00f3nsk\u00e9 katedr\u00e1ly<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Ve druh\u00e9 polovin\u011b 13. stolet\u00ed byla na tomto m\u00edst\u011b kone\u010dn\u011b vzty\u010dena velkolep\u00e1 gotick\u00e1 katedr\u00e1la ve sv\u00e9 nyn\u011bj\u0161\u00ed podob\u011b, za bedliv\u00e9ho dozoru tehdej\u0161\u00edho kastilsk\u00e9ho kr\u00e1le Alfonse X., \u0159e\u010den\u00e9ho \u201cmoudr\u00fd\u201d, bratrance na\u0161eho P\u0159emysla Otakara II. (jak v\u00edme, od roku 1230 se kr\u00e1lovstv\u00ed Kast\u00edlie a Le\u00f3nu spojily v jedno). Stavba byla siln\u011b inspirov\u00e1na francouzskou katedr\u00e1lou v Reme\u0161i – dokonce by se dalo \u0159\u00edct, \u017ee je t\u00e9m\u011b\u0159 jej\u00ed replikou, jen o n\u011bco m\u00e1lo men\u0161\u00ed. Chcete-li zn\u00e1t p\u0159esn\u00e9 rozm\u011bry, na d\u00e9lku m\u011b\u0159\u00ed 90, na v\u00fd\u0161ku 30 a na \u0161\u00ed\u0159ku 29 metr\u016f. Stavba katedr\u00e1ly trvala na tehdej\u0161\u00ed pom\u011bry velmi kr\u00e1tkou dobu, jen cca 50 let – a z toho d\u016fvodu je gotick\u00fd sloh velmi \u010dist\u00fd a jednotn\u00fd. K\u0159ehk\u00e1 le\u00f3nsk\u00e1 katedr\u00e1la se v pr\u016fb\u011bhu stalet\u00ed pravideln\u011b rekonstruuje, v sou\u010dasnosti prob\u00edhaj\u00ed restaura\u010dn\u00ed pr\u00e1ce na jej\u00ed z\u00e1padn\u00ed fas\u00e1d\u011b nad hlavn\u00edm vstupem, jejich dokon\u010den\u00ed je pl\u00e1nov\u00e1no na konec roku 2020.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Katedr\u00e1le se p\u0159ezd\u00edv\u00e1 „Pulchra de Le\u00f3n“, le\u00f3nsk\u00e1 kr\u00e1ska<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Jej\u00edm hlavn\u00edm l\u00e1kadlem jsou n\u00e1dhern\u00e9 st\u0159edov\u011bk\u00e9 vitr\u00e1\u017ee, jak (pon\u011bkud netypicky) s rostlinn\u00fdmi a p\u0159\u00edrodn\u00edmi motivy, tak i s klasi\u010dt\u011bj\u0161\u00edmi n\u00e1bo\u017eensk\u00fdmi v\u00fdjevy. Uprost\u0159ed hlavn\u00ed chr\u00e1mov\u00e9 lodi ve tvaru k\u0159\u00ed\u017ee se nach\u00e1z\u00ed bohat\u011b zdoben\u00e1 kruchta. Proto\u017ee je st\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st port\u00e1lu nad hlavn\u00edm vchodem do katedr\u00e1ly moment\u00e1n\u011b v rekonstrukci, neuvid\u00edte bohu\u017eel hlavn\u00ed r\u016f\u017eicov\u00e9 okno, bohat\u011b v\u00e1m to ale vynahrad\u00ed barevn\u00e9 r\u016f\u017eice um\u00edst\u011bn\u00e9 po obou stran\u00e1ch chr\u00e1mov\u00e9 lodi.<\/p>\n\n\n\n

\"\"
Vitr\u00e1\u017ee le\u00f3nsk\u00e9 katedr\u00e1ly se neomezuj\u00ed jen na sakr\u00e1ln\u00ed tematiku<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n
  • \"\"<\/figure><\/li>
  • \"\"<\/figure><\/li><\/ul>\n\n\n\n

    Ke katedr\u00e1le p\u0159il\u00e9h\u00e1 \u201cclaustro\u201d (dv\u016fr s k\u0159\u00ed\u017eovou chodbou), kde se nach\u00e1z\u00ed muzeum katedr\u00e1ly. Za m\u00edrn\u00fd p\u0159\u00edplatek (3 eura nad z\u00e1kladn\u00ed sazbu 6 euro za vstup do katedr\u00e1ly) si jej m\u016f\u017eete prohl\u00e9dnout. P\u0159ekvapiv\u011b velk\u00e9 muzeum vystavuje obrazy, st\u0159edov\u011bk\u00e9 k\u0159titelnice, sochy, vykop\u00e1vky zpod z\u00e1klad\u016f katedr\u00e1ly, truhly, kalichy a spoustu dal\u0161\u00edch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch artefakt\u016f. Na obvykl\u00e9 pom\u011bry n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch muze\u00ed je velmi p\u011bkn\u00e9, osobn\u011b jsem ocenila hlavn\u011b obrazy.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"
    Claustro, k\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 chodba<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

    Praktick\u00e9 info<\/strong>: Vstup nemus\u00edte kupovat p\u0159edem, Le\u00f3n neb\u00fdv\u00e1 zahlcen\u00fd turisty. Katedr\u00e1lu najdete na Plaza Regla, p\u0159\u00edmo naproti jej\u00edmu hlavn\u00edmu vstupu se nach\u00e1z\u00ed i turistick\u00e1 kancel\u00e1\u0159 Le\u00f3nu, kde se m\u016f\u017eete zastavit pro pl\u00e1nek m\u011bsta. <\/p>\n\n\n\n

    \"\"
    Pohled na v\u011b\u017ee katedr\u00e1ly z dvora uvnit\u0159 claustro<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

    Sladk\u00fd Le\u00f3n<\/strong><\/p>\n\n\n\n

    Jestli\u017ee jste n\u00e1v\u0161t\u011bvu katedr\u00e1ly vykonali tak, jak se slu\u0161\u00ed a pat\u0159\u00ed hned r\u00e1no, dokud je vzduch sv\u011b\u017e\u00ed a v centru nezacl\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 mnoho turist\u016f, a neodbyli jste prohl\u00eddku muzea, pr\u00e1v\u011b te\u010f jste z t\u00e9 n\u00e1lo\u017ee historie a architektonick\u00fdch vjem\u016f pon\u011bkud unaven\u00ed a neobytn\u011b na v\u00e1s \u00fato\u010d\u00ed dopoledn\u00ed hlad. Sto\u010dte sv\u00e9 kroky do jedn\u00e9 z postrann\u00edch ulic a stavte se v n\u011bkter\u00e9 z \u010detn\u00fdch le\u00f3nsk\u00fdch cukr\u00e1ren na dopoledn\u00ed k\u00e1vu a z\u00e1kusek. Typickou le\u00f3nskou sladkost\u00ed je hojaldre<\/strong>, \u010dtvercov\u00fd z\u00e1kusek s d\u00edrou uprost\u0159ed. Jeho n\u00e1zev hovo\u0159\u00ed s\u00e1m za sebe – „hojaldre“ se \u010dte „ochaldre“ a je to \u0161pan\u011blsk\u00fd n\u00e1zev pro l\u00edstkov\u00e9 t\u011bsto, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b s p\u0159\u00eddavkem medu a citr\u00f3nu. J\u00e1 jsem si obl\u00edbila dal\u0161\u00ed l\u00edstkov\u00fd z\u00e1zrak, podobn\u00e9ho tvaru a velikosti jako je hojaldre, ale uvnit\u0159 pln\u011bn\u00fd vychlazen\u00fdm \u0161leha\u010dkov\u00fdm kr\u00e9mem a svrchu sypan\u00fd sko\u0159ic\u00ed. Tomu se v Le\u00f3nu \u0159\u00edk\u00e1 delicia<\/strong>, tedy doslova „pot\u011b\u0161en\u00ed“. V\u0161ak jsem si taky tohle guilty pleasure<\/em> dop\u0159\u00e1la v Le\u00f3nu ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no, a v m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 cukr\u00e1rn\u011b v Calle Ancha nav\u00edc ctili tradici tapas i u rann\u00ed k\u00e1vy. Co to znamen\u00e1? Ano, spr\u00e1vn\u011b – z\u00e1kusek nav\u00edc zdarma. Hum!<\/p>\n\n\n\n

    \"\"
    Le\u00f3nsk\u00e1 „delicia“. Mal\u00fd z\u00e1kusek vpravo v pozad\u00ed je sladk\u00e1 „tapa“ zdarma<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

    La Real Colegiata de San Isidoro<\/strong><\/p>\n\n\n\n

    Seznam le\u00f3nsk\u00fdch pam\u011btihodnost\u00ed nen\u00ed dlouh\u00fd, ale zato jsou na n\u011bm sam\u00e1 zvu\u010dn\u00e1 jm\u00e9na. La Real Colegiata de San Isidoro<\/strong>, nebo stru\u010dn\u011bji, Muzeum sv. Isidora, byste p\u0159i prohl\u00eddce m\u011bsta rozhodn\u011b nem\u011bli minout. P\u0159\u00edmo uprost\u0159ed historick\u00e9ho centra Le\u00f3nu se nach\u00e1z\u00ed jedna z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch rom\u00e1nsk\u00fdch pam\u00e1tek Evropy, s tis\u00edc let star\u00fdmi stropn\u00edmi a n\u00e1st\u011bnn\u00fdmi freskami, kter\u00e9 b\u00fdvaj\u00ed ozna\u010dov\u00e1ny dokonce za Sixtinskou kapli rom\u00e1nsk\u00e9ho um\u011bn\u00ed. Najdete jej na Plaza de San Isidoro \u010d\u00edslo 4.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"
    La Real Colegiata de San Isidoro<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

    El Pante\u00f3n de los Reyes<\/strong><\/p>\n\n\n\n

    V objektu Muzea sv. Isidora se nach\u00e1z\u00ed n\u011bkolik v\u00fdznamn\u00fdch pam\u00e1tek, a jednou z nich je Pante\u00f3n de los Reyes<\/strong> – hrobka le\u00f3nsk\u00fdch kr\u00e1l\u016f. Nechal ji postavit Fernando I., kter\u00fd Le\u00f3nu vl\u00e1dl mezi lety 1037 – 1065. Jeho dcera, princezna Urraca, pak nechala vytvo\u0159it fresky, kter\u00e9 zdob\u00ed Pante\u00f3n dodnes. N\u00e1st\u011bnn\u00e9 a stropn\u00ed malby byly precizn\u011b vytvo\u0159eny technikou, kter\u00e1 dovolila, aby se zachovaly v tak\u0159ka perfektn\u00edm stavu a\u017e do dne\u0161n\u00edch dn\u016f. Samotn\u00fd Pante\u00f3n je kamenn\u00fd prostor s d\u016fmysln\u011b zdoben\u00fdmi sloupy a masivn\u00edmi hrobkami z kamene – odpo\u010d\u00edv\u00e1 tu 11 kr\u00e1l\u016f, 12 kr\u00e1loven a dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci jejich rodin. Jejich posmrtn\u00fd klid naru\u0161il na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed vp\u00e1d Napoleonsk\u00fdch vojsk do \u0160pan\u011blska. Francouzsk\u00e1 arm\u00e1da vyrabovala hrobky, ostatky kr\u00e1l\u016f nah\u00e1zela na jednu hromadu do rohu a z Pante\u00f3nu vyzdoben\u00e9ho freskami nedoz\u00edrn\u00e9 ceny si ud\u011blala st\u00e1je. Teprve v roce 1996 umo\u017enila anal\u00fdza DNA, aby byly kostern\u00ed poz\u016fstatky rozt\u0159\u00edd\u011bny a tak dnes kr\u00e1lov\u00e9 a kr\u00e1lovny znovu odpo\u010d\u00edvaj\u00ed po jednom ve sv\u00fdch kamenn\u00fdch hrobk\u00e1ch – jen se nev\u00ed, kdo je kdo. A vy m\u00e1te zase o trochu v\u00edc jasno v tom, kde se bere \u0161pan\u011blsk\u00e1 nechu\u0165 v\u016f\u010di Francouz\u016fm.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"
    Fresky kr\u00e1lovsk\u00e9ho Pante\u00f3nu. V objektu Muzea sv. Isidora se nesm\u00ed fotit, a tak si mus\u00edte vysta\u010dit s pohlednic\u00ed<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

    Sala del C\u00e1liz<\/strong><\/p>\n\n\n\n

    V samostatn\u00e9m s\u00e1le, hned vedle neorenesan\u010dn\u00ed knihovny (kter\u00e1 je v sou\u010dasnosti v rekonstrukci a tak jsem ji bohu\u017eel nemohla vid\u011bt), se vystavuje klenot nedoz\u00edrn\u00e9 ceny. Naz\u00fdv\u00e1 se C\u00e1liz de do\u00f1a Urraca<\/strong>, kalich princezny jm\u00e9nem Urraca (pardon, ale jak se to v \u010de\u0161tin\u011b spr\u00e1vn\u011b sklo\u0148uje, netu\u0161\u00edm). Kdyby o n\u011bm Dan Brown v\u011bd\u011bl, jist\u011b by jej zakomponoval do n\u011bkter\u00e9 ze sv\u00fdch knih. Posledn\u00ed v\u00fdzkumy zalo\u017een\u00e9 na studiu dokument\u016f star\u00e9ho Egypta nazna\u010duj\u00ed, \u017ee se jedn\u00e1 o Svat\u00fd gr\u00e1l – a to doslova a bez nads\u00e1zky. Dv\u011b onyxov\u00e9 misky, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed z\u00e1klad poh\u00e1ru, jsou podle posledn\u00edch pr\u016fzkum\u016f t\u011bmi, kter\u00e9 pou\u017e\u00edval Je\u017e\u00ed\u0161 Kristus p\u0159i ne\u0161\u0165astn\u00e9 Posledn\u00ed ve\u010de\u0159i. Jako cenn\u00e9 k\u0159es\u0165ansk\u00e9 relikvie se v 11. stolet\u00ed nach\u00e1zely ve vlastnictv\u00ed Egypta, kter\u00fd zrovna \u010delil hladomoru v d\u016fsledku velk\u00e9ho sucha. Na jeho v\u00fdzvu o pomoc v muslimsk\u00e9m sv\u011bt\u011b odpov\u011bd\u011bl em\u00edr taifsk\u00e9ho (muslimsk\u00e9ho) kr\u00e1lovstv\u00ed Denia ve \u0160pan\u011blsku, a za lod\u011b nalo\u017een\u00e9 potravinami dostal pr\u00e1v\u011b tyto onyxov\u00e9 kalichy. Ve stejn\u00e9m stolet\u00ed je pou\u017eil jako \u00faplatek pro Fernanda I., mocn\u00e9ho le\u00f3nsk\u00e9ho kr\u00e1le, kter\u00fd mu sv\u00fdmi v\u00fdboji proti muslim\u016fm nah\u00e1n\u011bl po\u0159\u00e1dn\u00fd strach. Jeho strategie vy\u0161la, kr\u00e1lovstv\u00ed Denia nebylo napadeno, a ve vlastnictv\u00ed Le\u00f3nu se octl opravdov\u00fd poklad. Fernandova dcera Urraca pak vzala sv\u00e9 nejcenn\u011bj\u0161\u00ed klenoty a z nich a z onyxov\u00fdch misek nechala zhotovit kalich, kter\u00fd m\u016f\u017eete v Le\u00f3nu z relativn\u00ed bl\u00edzkosti spat\u0159it na vlastn\u00ed o\u010di. Je um\u00edst\u011bn\u00fd v \u010dern\u00e9m s\u00e1le bez oken, a osv\u011btlen\u00fd uprost\u0159ed sklen\u011bn\u00e9 vitr\u00edny z\u00e1\u0159\u00ed, a\u017e o\u010di p\u0159ech\u00e1zej\u00ed. Garantuji v\u00e1m, \u017ee nic podobn\u00e9ho jste v \u017eivot\u011b nevid\u011bli. Naposledy byl ofici\u00e1ln\u011b ocen\u011bn v roce 1990 a tehdy byla jeho cena odhadnuta na 6 000 milion\u016f \u0161pan\u011blsk\u00fdch peset.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"
    \u00dadajn\u00fd Svat\u00fd gr\u00e1l. Zdroj obr\u00e1zku: www.museodesanisidorodeleon.com<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

    El Claustro<\/strong><\/p>\n\n\n\n

    Kamenn\u00e9 zdi prostor naz\u00fdvan\u00fdch El Claustro<\/strong>, tedy Augustini\u00e1nsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera, byly vystav\u011bny ve st\u0159edov\u011bku s vyu\u017eit\u00edm star\u00fdch materi\u00e1l\u016f, a proto se mezi nimi dodnes nach\u00e1z\u00ed st\u0159e\u0161n\u00ed ta\u0161ky s embl\u00e9mem \u0159\u00edmsk\u00fdch legi\u00ed. V roce 1088 tu zasedal v\u016fbec prvn\u00ed parlament Evropy, a to v po\u010d\u00e1tc\u00edch vl\u00e1dy kr\u00e1le Alfonse IX.<\/p>\n\n\n\n

    El Tesoro de los Reyes<\/strong><\/p>\n\n\n\n

    V jednom ze s\u00e1l\u016f muzea se nach\u00e1z\u00ed i kr\u00e1lovsk\u00e1 pokladnice. Hlavn\u00edmi expon\u00e1ty jsou zdoben\u00e9 schr\u00e1nky na svat\u00e9 relikvie, mimo jin\u00e9 i ta, ve kter\u00e9 Fernando I. nechal v roce 1063 p\u0159ev\u00e9zt ze Sevilly do Le\u00f3nu ostatky svat\u00e9ho Isidora, po kter\u00e9m se cel\u00fd komplex jmenuje. D\u00e1l jsou k vid\u011bn\u00ed t\u0159eba \u0161perkovnice nebo st\u0159edov\u011bk\u00fd osv\u011b\u017eova\u010d vzduchu vyroben\u00fd ze slonoviny.<\/p>\n\n\n\n

    Pokud mne pam\u011b\u0165 neklame, bylo to v roce 2002, kdy le\u00f3n\u0161t\u00ed sejmuli z v\u011b\u017ee are\u00e1lu korouhev s kohoutem, aby ji nechali odborn\u011b vy\u010distit. P\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti se zjistilo, \u017ee nen\u00ed bronzov\u00e1, jak se a\u017e do t\u00e9 doby domn\u00edvali, n\u00fdbr\u017e \u017ee olov\u011bn\u00e9 j\u00e1dro je oblo\u017een\u00e9 pl\u00e1ty ryz\u00edho zlata. Od t\u00e9 doby je zlat\u00fd kohout sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdstavy v kr\u00e1lovsk\u00e9 pokladnici, a na v\u011b\u017ei jej nahradila replika.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"
    V\u011b\u017e San Isidoro s n\u00e1hradn\u00ed kohout\u00ed korouhvi\u010dkou. Vlevo zachoval\u00e1 \u010d\u00e1st st\u0159edov\u011bk\u00fdch hradeb Le\u00f3nu, skr\u00e1p\u011bn\u00fdch prvn\u00edm podzimn\u00edm de\u0161t\u011bm<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

    La Bas\u00edlica de San Isidoro<\/strong><\/p>\n\n\n\n

    Bazilika, zasv\u011bcen\u00e1 (jak jinak) svat\u00e9mu Isidorovi, je jedinou \u010d\u00e1st\u00ed komplexu, kde sm\u00edte fotit. Ostatky svat\u00e9ho Isidora odpo\u010d\u00edvaj\u00ed ve schr\u00e1nce na hlavn\u00edm olt\u00e1\u0159i.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"
    Bazilika sv. Isidora, pohled z varhann\u00edho k\u016fru<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

    Kam na n\u00e1kupy<\/strong><\/p>\n\n\n\n

    Jak u\u017e bylo \u0159e\u010deno v prvn\u00ed \u010d\u00e1sti \u010dl\u00e1nku, Le\u00f3n je v podstat\u011b malom\u011bsto. Pokud se v\u00e1m nechce vyr\u00e1\u017eet za hranice historick\u00e9ho j\u00e1dra do vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edch obchodn\u00edch center, vydejte se na n\u00e1kupy na Avenida Ordo\u00f1o II.<\/strong>, kter\u00e1 je zapln\u011bna obchody s kosmetikou, oble\u010den\u00edm a obuv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

    \"\"
    Avenida Ordo\u00f1o II.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

    Ubytov\u00e1n\u00ed v Le\u00f3nu<\/strong><\/p>\n\n\n\n

    Le\u00f3nem proch\u00e1z\u00ed Svatojakubsk\u00e1 cesta, tak\u017ee ur\u010dit\u011b nebudete m\u00edt probl\u00e9m sehnat tam ubytov\u00e1n\u00ed v\u0161ech mo\u017en\u00fdch i nemo\u017en\u00fdch \u00farovn\u00ed a cenov\u00fdch kategori\u00ed. Mn\u011b v roce 2019 \u017eivot serv\u00edruje, s prominut\u00edm, sam\u00e9 sr*ky, a tak jsem se rozhodla, \u017ee se v Le\u00f3nu rozmazl\u00edm a p\u016fjdu „do jedni\u010dky – bez \u0161t\u011bnic a s ram\u00ednkama“. Budete-li n\u00e1sledovat m\u00e9ho p\u0159\u00edkladu, doporu\u010duji hotel Alfonso V. na Avenida Padre Isla \u010d. 1. Krom\u011b toho, \u017ee je maxim\u00e1ln\u011b 200 metr\u016f od v\u0161ech v\u00fdznamn\u00fdch le\u00f3nsk\u00fdch pam\u00e1tek a z okna pokoje jsem m\u011bla v\u00fdhled na vr\u0161ek katedr\u00e1ly, jsou dve\u0159e od pokoj\u016f um\u00edst\u011bn\u00e9 na pavla\u010d\u00edch po obvodu budovy, tak\u017ee uprost\u0159ed vznik\u00e1 jak\u00e9si zast\u0159e\u0161en\u00e9 patio. P\u011bkn\u00e9 bydlen\u00ed, a pokud tak jako j\u00e1 vy\u010d\u00edh\u00e1te slevu na Bookingu, dokonce ani finan\u010dn\u011b nezkrachujete.<\/p>\n\n\n\n